Zlomené srdce

Anny a její syn Mikuláš a taky Merry měly společný velký pokoj. Nebyl to žádný malý pokojíček,bez oken a s jednou posteli kam se sotva vešla s malým jak doposud byla zvyklá u kapitána,ale velký prostorný pokoj s okny ,kazddi měla vlastní postel a malý postýlku,ten dokonce přes den měl i kojnou, která s si něj starala během dne , když Anny pracovala. Anny si oddychla nemusela snášet ponížení, které snášela u kapitána, když stan sloužila. Přece jen měli spolu poměr předtím, než se malý narodil a lidi by to poštvali proti ní. A to Anny nechtěla. Už tak trpěla, že kdysi svému milenci který jí sliboval  svatbu a společný život se musí klanět a říkat ,,pane". Ten stejný člověk který jí sliboval věčnou lásku ,ale když se napil tak zapomněl na vychování  a z milého gentlemana se stal hrubián a násilník , který se neštítil teprve patnáctiletou dívku zbít a znásilnit. Když si na to Anny na chvíli vzpomněla musela sebou otřást a šetřit slzy. Na to nebyl čas ,musela pracovat.     Jednou si s

   Jednoho dne , když Anny drhla schodiště v prvním patře , malý Mikuláš spal v postýlce , Merry přišla za Anny a začala jí něco vyprávět v tu chvíli jí však zavolali do kuchyně na výpomoc a Anny dále drhla schody.  V ten den přišel na návštěvu ke kapitánovi Smithovi   jeho nadřízený komodor Williams, který byl pozvaný na oběd,ale přišel o trochu dříve.   Komodor Williams byl vysoký 190 cm, přes uniformu bylo vidět, že je samý sval , měl bylou ozdobenou paruku,jak byloe v té době u bohatých a urozených gentlemanů zvykem. Byl starší než kapitán Smith, měl 35 let ale byl velmi sympatický na pohled a jeho hlas byl hluboký a něžný.  Jeho oči ,ale se zaměřili na největší krásu ve svém životě. Na Anny , která celá promočená derhla schody.  Takže její krásná postava jí prosvitla i přes oděv. A jak se vlnilo její tělo při práci ,a její prsy se houpaly ve směru drhnutí podlahy tak se komorodovi zatajil dnech úžasem. Už to bylo jasné,jeho srdce začalo být ,jako kdyby před tím nežil a teď začal ž

  Uběhlo pár týdnů po nepříjemném rozhovoru s kapitánem a pak byla zavolána k němu znova.     ,, Proč pro mě pracuješ, když jsem ti tolik ublížil?" Zeptal se nervózně kapitán Smith Anny. Ta na něj chvíli koukala a pak odpověděla. ,, Protože musím uživit svého syna, nikdo jiný nás nepřijal. Nechci žít jako před tím, nechci být nevěstka, chci pro syna lepší život, než jsem měla já. Moje oběť je pro něho vykoupení."   Smith jako kdyby oněměl. Nevěděl co má říct. A pak řekl:,, Anny jen řekni je to můj syn, musím to vědět. " Ona odpověděla: ,,A co se na tom změní, když vám to řeknu? Chcete mi ho vzít, mé jediné štěstí, pane prosím, neberte mi ho. " Anny si klekla a prosila kapitána aby jí ho nevzal. Ten pochopil, že je to jeho syn. ,,Stoupni si prosím , nevezmu ti ho, můžeš jít. " Kapitán Smith     Anny byla z celé události znicennsi,ale nedala na sobě noc znát. Nesměla. Musela bojovat pro lepší život svého syna. Někdo to nesměl vědět. Byl jen její a tak to muselo z

  ,,Kde to jsem? Kde jsou všichni, proč cítím pach moře, co se stalo?" Anny se probírá v cizím prostředí , rozhlíží se ,je přivázaná , nemůže se pohnout , nevidí své rodiče ani sourozence, dostává strach., Jsem sama na lodi." Uvědomí si čtrnáctiletá Anny. Najdou slyší jak se k ní někdo plíží, byl to pirát. Anny se lekne a chce utéct, ale je přivázaná a jak sebou škubá praští se do hlavy a usíná.    ,,Ach, pomoc !" Probudí se celá zpocená a udýchaná Anny ze spánku. ,, Už zase se mi o tom zdálo, já se toho snu snad nikdy nezbavím!" Mladá sedmnáctiletá Anny se probudila ve svém malém kambalu pro služebné a vedle ní spí její roční syn Mikuláš, nedávno připluli do Anglie, kde Anny našla práci služebné u vážného kapitána. Paul Smith, patřil ke královskému námořnictvu a byl jeden z hlavních kapitánů. Velice uznávaný, pohledný , cílevědomý mladý kapitán, který ovšem nebyl zadaný, tudíž velmi žádaný.   Ale Anny si hleděla práce a byla velmi vděčná, za jakoukoliv práci, kde m

Tenhle příběh bude o mladé ženě, která to neměla v životě jednoduché,bude plný násilí,ale i radosti,touhy , vášně...   Náš příběh začíná v malé obci v ve velké rodině , tahle rodina má deset dětí a z toho osm děvčat a dva malé syny. Jedná se o příběh nejmladší dcery , který je velmi bolestivý ,ale záhy přijde štěstí,ale ne na dlouho. Tak to má mladá hrdinka našeho příběhu pořád dokola, když se ukáže štěstí,tak záhy přijde velká bolest a tu bolest přehlti ještě větší a další a další bolest a utrpení, že se zdá, že není nikde štěstí.     Ale pak se to zlomí a na chvíli má hrdinka , štěstí, které si založí, jenže to byl klam. A přijde zklamání,nebo snad ponaučení? Každé zklamání dělá z hrdinky silnější a nezávislejší ženu, které ale k sobě necítí nic ,je otupělá a myslí si, že si štěstí nezaslouží.    Je na sbebe až moc přísná. To že nemá štěstí bere jako něco normálního, přímá to a objímá to  a štěstí už nevěří. Když ho má na odsah, pustí ho. Nebo snad ne ?