Kapitola 1 (3. část)

   Jednoho dne , když Anny drhla schodiště v prvním patře , malý Mikuláš spal v postýlce , Merry přišla za Anny a začala jí něco vyprávět v tu chvíli jí však zavolali do kuchyně na výpomoc a Anny dále drhla schody.  V ten den přišel na návštěvu ke kapitánovi Smithovi   jeho nadřízený komodor Williams, který byl pozvaný na oběd,ale přišel o trochu dříve.

  Komodor Williams byl vysoký 190 cm, přes uniformu bylo vidět, že je samý sval , měl bylou ozdobenou paruku,jak byloe v té době u bohatých a urozených gentlemanů zvykem. Byl starší než kapitán Smith, měl 35 let ale byl velmi sympatický na pohled a jeho hlas byl hluboký a něžný.  Jeho oči ,ale se zaměřili na největší krásu ve svém životě. Na Anny , která celá promočená derhla schody.  Takže její krásná postava jí prosvitla i přes oděv. A jak se vlnilo její tělo při práci ,a její prsy se houpaly ve směru drhnutí podlahy tak se komorodovi zatajil dnech úžasem. Už to bylo jasné,jeho srdce začalo být ,jako kdyby před tím nežil a teď začal žít, díky ní. V ten moment , aniž by to oba tušili byla Anny pro něho jediná, kterou chtěl mít .

  Chvíli na ní koukal a pak se to stalo. Malý Mikuláš , který měl spát se vypotácel z postýlky a potichu šel a hledal maminku . Když jí uviděl, zrychlil,ale po mokré podlaze uklouzl a přepadl přes zábradlí a padal dolů,v ten okamžik ho komodor Williams chytil do náruče a Anny se vzpamatovala a uvědomila si,co se právě stalo . Rychle  seběhla schody a vzala si malého do náruče, kterému se nic nestalo,ale dožadoval se maminky pláčem. Ta si ho vzala a utěšovala. Byla v šoku,ale byla ráda, že se jejímu synovi nic nestalo. V ten okamžik si uvědomila,co se stalo. Podívala se na komodora ,se synem v náručí se hluboce poklinula a vroucně mu děkovala. ,,Pane, neskutečně si moc vážím ,co jste udělal,moc vám že srdce děkuji.Odpusťe tu drzost.ja." Ale v tom jí komodor Williams zastavil usmál se na ní a na Mikuláše, kterého pohladil po hlavě a řekl,, Nemám co odpouštět, hlavní je, že tady malému roštakovi se nic nestalo. " Anny se na komodora usmála a ještě jednou řekla,, děkuji pane." 

   Komodor Williams úsměv opětoval zpět a zeptal se jí. ,,Jsi mladá , smím vědět tvé jméno? " Anny se zacervenala a odpověděla ,y Ano je mi 17 a jmenuji se Anny pane. " Komodor se usmál a zeptal se ještě jednou.,, A ten malý ? " Anny odpověděla,, To je Mikuláš,je mu rok a půl." 

  Tak jejích rozhovor skončil , komodor byl pobydnuty k připojení k jídlu a Anny šla dodělat schody. 

 Uběhlo měsíc a pak si ji a Merry zavolal kapitán Smith a sdělil jim , že mají jít výpomoci do domu komodora Williamse. Druhý den před svítáním všichni tři odešli do domu komodora na výpomoc ,ale už se ke kapitánovi nevrátili.