Přeskočit na hlavní obsah

Kapitola 3 (3. část)

  Byli zasnoubení, věděli to všichni. O to víc jí nesnášeli. O to víc jí to dávali najevo. ,, Nemysli si, že jsi něco víc, dokud nemáš prstýnek, dokud nejsi jeho ženou jsi pořád jen služka ,nic víc."  Řekla jí Berta. Anny si to moc dobře uvědomovala. Už jednou se spálila nechtěla podruhé a tak byla opatrná. Vrátila se k učení, Merry dělala pokroky ,ale nejen v učení, zdálo se , že mezi Merry a profesorem něco je. A nebylo to je tak něco, pár dní po zásnubách se i profesor vyjádřil. Takže obě byli zasnoubené a šťastné. Malý Mikuláš rostl jak z vody. Chvíli to vypadalo , že jim štěstí přeje. Aspoň Merry ano, ta zářila a plánovala svatbu. 
  ,,Tak už víš kdy a kde to budete mít? Víš co by bylo fajn, kdybychom to měli společně, myslíš, že by to pánovi nevadilo? A počkej , budu muset se ti klanět a říkat paní? " Zeptala se Merry. Anny se na ní usmála a odpověděla:,, proč by jsi to dělala, jsi má přítelkyně, jsi jako moje sestra, mám tě moc ráda...o svatbě nic nevím, nechci se ho ani to ptát, má plno práce. "
   Merry se dál nevyptávala a dál plánovala svou svatbu. Po dlouhé době si Anny zavolal Williams k sobě , když jí uviděl rozšířil se a ona taky. Ona se mu uklonila řekla:,, Volal jste mě ,pane?" Williams nechápal. A odpověděl. ,,Ano volal, určitě se chceš zeptat ,jak pokračují přípravy na svatbu? " Anny odpověděla:,, Já jsem Vás tím zatěžovat nechtěla pane, vím , že toho máte hodně na práci. Má přítelkyně řeší svou svatbu a to mi  stačí, ptala se, zda by nevadilo, kdybychom měli svatbu ve stejný den. Já jsem jí říkala, že Vás tím zatěžovat nechci. Tak se dál neptala ani já se neptám. Až bude mít čas, tak mi to sám prozradíte. " Řekla opatrně Anny protože měla pořád v hlavě to co jí řekla Berta. A měla pravdu. 
  Williams se k ní otočil se zády k ní a zeptal se:,, Chci se tě na něco zeptat. Souhlasila jsi se sňatkem, kvůli mému titulu a mým penězům? "
  Anny nevěděla, že tam dneska byl Smith a vloudil  komodorovi otázku, zda si ho nebere pro titul. A že mu řekla ať se jí zeptá.  
  Po chvíli ticha se komodor otočil a byl přísný a znovu se zeptal:,, Tak co, mám pravdu? Bereš si mě pro mé výhody a ne pro lásku?"
  Když se tak zeptal, raději souhlasila věděla, že jí to nebude věřit, kdo by chudé služce věřil, že si nerez bohatého komodora z lásky a ne pro peníze? A přiznat, že ho miluje se též bála, zvlášť když jeho teď byla nejasná. Tak sklonila hlavu a smutně  odpověděla :,, Ano, máte pravdu, omlouvám se pane. " 
 ,,Odejdi! Nechci tě tu ani vidět! Vykřikl Williams. Anny zadržela slzy a klela si před něj a prosila. ,, Prosím o odpuštění, nevyhazujte mě, nemám kam jít, jak bych nakrmila svého syna, smilujte se alespoň nad ním. Nemůžu se vrátit je kapitánovi neb po tom co víte, to bych raději skočila do vody s utopila se . Prosím , budu pracovat zadarmo, jen za jídlo a ubytování. Jen za jídlo pro malého. A ubytování pro nás. Prosím pane smilujte se. "
  Když to viděl, zastyděl se  a přijal Anny za slovo. ,, Můžeš jít " řekl smutně Williams a spustil zrak ze smutné Anny , tak se uklonila a odešla, jakmile zavřela dveře začala plakat, Williams to slyšel ,chtěl jít za ní a omluvit se a vzít to zpět a vzít si jí, jenže už byla pryč . 
   Už po druhé se musela ponížit a snést útrapy od někoho koho miluje , kdo jí slíbil věčnou lásku ,manželství šťastný spořádaný život po kterém tak moc toužila. Už po druhé musela zapřít sama sebe pro blaho svého syna . Už po druhé to vše musela snášet a být vděčná, za to, že má co její sny jíst a kde spát . Kvůli tomu, že pracovala jen za jídlo a ubytováni tak si musel najít ještě jednu práci ,aby si vydělala na nějaké jídlo a oblečení pro syna a taky aby mohla dávat bokem ,aby měl něco do budoucna . uklízela ve vedlejším domě ,ale peníze které dostávala stačily jen na oblečení pro syna . Jídlo měla jen díky tomu, že syn tolik nesnědl ,tak dojídala zbytky , někdy jen drobečky . Byly týdny, kdy jedla jen na začátku týdne a na konci , někdy uprostřed , hrozně po chudla a komodor si začal všímat, že možná přiznala to co chtěl slyšet, protože jeho ješitnost byla větší než pravda, kterou  by neslyšel. Jenže se bál ji znovu požádat o roku a odpuštění, nevěřil tomu, že si to zaslouží a ,že by mu někdy odpustila jak se k ní zachoval.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod

Tenhle příběh bude o mladé ženě, která to neměla v životě jednoduché,bude plný násilí,ale i radosti,touhy , vášně...   Náš příběh začíná v malé obci v ve velké rodině , tahle rodina má deset dětí a z toho osm děvčat a dva malé syny. Jedná se o příběh nejmladší dcery , který je velmi bolestivý ,ale záhy přijde štěstí,ale ne na dlouho. Tak to má mladá hrdinka našeho příběhu pořád dokola, když se ukáže štěstí,tak záhy přijde velká bolest a tu bolest přehlti ještě větší a další a další bolest a utrpení, že se zdá, že není nikde štěstí.     Ale pak se to zlomí a na chvíli má hrdinka , štěstí, které si založí, jenže to byl klam. A přijde zklamání,nebo snad ponaučení? Každé zklamání dělá z hrdinky silnější a nezávislejší ženu, které ale k sobě necítí nic ,je otupělá a myslí si, že si štěstí nezaslouží.    Je na sbebe až moc přísná. To že nemá štěstí bere jako něco normálního, přímá to a objímá to  a štěstí už nevěří. Když ho má na odsah, pustí ho. Nebo snad ne ? 

Kapitola 2

Anny a její syn Mikuláš a taky Merry měly společný velký pokoj. Nebyl to žádný malý pokojíček,bez oken a s jednou posteli kam se sotva vešla s malým jak doposud byla zvyklá u kapitána,ale velký prostorný pokoj s okny ,kazddi měla vlastní postel a malý postýlku,ten dokonce přes den měl i kojnou, která s si něj starala během dne , když Anny pracovala. Anny si oddychla nemusela snášet ponížení, které snášela u kapitána, když stan sloužila. Přece jen měli spolu poměr předtím, než se malý narodil a lidi by to poštvali proti ní. A to Anny nechtěla. Už tak trpěla, že kdysi svému milenci který jí sliboval  svatbu a společný život se musí klanět a říkat ,,pane". Ten stejný člověk který jí sliboval věčnou lásku ,ale když se napil tak zapomněl na vychování  a z milého gentlemana se stal hrubián a násilník , který se neštítil teprve patnáctiletou dívku zbít a znásilnit. Když si na to Anny na chvíli vzpomněla musela sebou otřást a šetřit slzy. Na to nebyl čas ,musela pracovat.     Jednou si s