Než profesor vkročil do domu, Berta s Lumírem si ho odchytli a hluboce uklonili a Berta mu řekla ,co jí Lumír pověděl a ten to potvrdil . Profesor z toho nebyl nadšený a zeptal se Berty :,, Komodor to ví ?" Berta zakroutila hlavou a profesor odpověděl :,, Dobře, zatím to nikomu neříkejte ,dneska musím splnit co jsem slíbil, za co jsem byl zaplacený, protože jsem čestný muž a po tom si promluvím s komodorem."
Berta ho požádala ,zda by s tím nepočkal, že mu to řekne sama . Profesor souhlasil a odešel Anny a Merry učit. Přišel do místnosti, kde už na něj čekali obě dívky , obě krásně jako obrázek, na moment zapomněl ,co mu paní Berta říkala do momentu, než se dívky představily. Na Anny se nemohl ani podívat a byl na ní odměřený, ale na Merry byl jiný pohled, jako kdyby nechtěl vidět už žádnou jinou. Asi se zamiloval do prosté služebné ,když se dozvěděl, že dělá teď chůvu a že v tom chce pokračovat ,tak byl nadšený, protože už to nebyla obyčejná služebná, ale chůva.
Anny se mohla snažit jak chtěla, dokonce byla v některých věcech lepší jak Merry ,byla i chápavější a na učení jak stvořená, ale cítila, že je opovrhovaná tak na hodiny přestala chodit a víc se věnovala malému a práci ,ale bylo jít hloupé ,že za to komodor platí a ona to nevyužívá ,tak mu to šla říci. Jenže Berta byla rychlejší a řekla o její minulosti komodorovi. Ten si jí nechal předvolat a donutil ji ať mu řekne vše.
Anny tedy začala ,, Když mě bylo čtrnáct let ,měli rodiče nějaké problémy s penězi a tak mě prodali ,jenže na cestě obchodníky přepadly piráti a ty mě unesli. Pamatuji si, že jsem se probudila svázaná na lodi , všude byla tma ,chlad ,všude byli muži. " Anny se odmlčela sklonila hlavu a ukápla jí slza .a pak pokračovala :,, Už nevím kolik jich vlastně bylo, vím, že jsem křičela a volala o pomoc, ale pak mi došlo, že to nemělo smysl, čím více jsme se bránila tím více to bolelo ,tak jsem se přestala bránit , nevnímala jsem to ani to co dělají, nevnímala jsem nic ani sama sebe. Vím ,že pak byla všude krev, moje krev . Matka mi o ženském krvácení něco říkala ,bála jsem se ,že budu těhotná ,ale tohle krvácení přišlo naštěstí ,až rok po té."
Anny se na chvíli odmlčela ,komodor neměl slov a pak řekl:,, jestli nechceš pokračovat, nemusíš, určitě jsi si prošla hroznou dobou, teď je vše v pořádku, ty a tvůj syn budete v pořádku . " Ale Anny pokračovala :,,Myslím, že by jste to měl vědět, Ať je to jakkoliv bolestivé vzpomínat ,chtěl jste znát pravdu a ta je taková jaká je. Pirátům jsem utekla, ale neměla jsem kam jít, tak jsem zakončila v nedalekém nevěstinci . Než jsme však utekla piráti mi stihli vypálit na levou lopatkou písmeno P ,jako znak majetku pirátů. Nebo symbol , že jsme členem,ale nikdy jsme nechtěla být.
Do nevěstince začal chodit i kapitán Smith, dříve ale nebyl kapitán jen námořník , když mě tam viděl ,tvrdil, že se do mě zamiloval a nestrpí abych tam dále pracovala , slíbil mi, že si mě vezme a budeme jedna velká šťastná rodina ,že budeme mít děti, budeme šťastní. Když mi bylo patnáct právě ten den, utekla jsem sním."
Když komodor uslyšel, že Anny měla poměr s kapitánem Smithem , moc nadšený nebyl . Ale nechal ji pokračovat.
,, Chvíli to vypadalo , že budeme žít spokojený život,slibovali, že až si najde stálo dobře palcenou práci, že se vezmeme. Už jsme nějaký měsíc bydleli spolu, Smith tvrdil všem okolo, že jsme manželé,aby se nad námi nepohoršovali aspoň to mi tvrdil. Ale uběhl půl roku a nic. Mezitím jsme se několikrát stěhovali, protože jsme neměli na nájem. Čím dál víc byl ke mě hrubý, chodil domů opilý a ušetřil mi vždy nějakou ránu. Když jsem mu nebyla po vůli nadával mi do ku... A stejně si vzal co chtěl,pak mě pohodil jako kus hadru na zem ,kam patřím. Sám se vyspal na posteli.
Ten den ,co jsem otěhotněla byl jako každý jiný, zmínila jsem se o svatbě a o tom, že chci žít počestně,to ho naštvalo , že odešle do krčmy,pak se vrátil byl pořád naštvaný zbil mě do bezvědomí,pak jsme se porobouzela , když ...ani mu nevadilo, že se nehýbam. Myslím, že mu to vyhovalo. Druhý den jsem ho už nenašla. Odešel. Chvíli mi to trvalo, než jsem si to uvědomila. Pak jsme poznala, že jsem těhotná, neměla jsem na nájem,ale do nevěstince jsem jít zpět nechtěla. I když by mi od tohoto pomohli , nějak jsem prostě chtěla mít dítě... Než odešel , řekl mi jednu věc, ,, kdo by tě mohl kdy milovat,se na sebe podívej. Co jsi zač. Jsi dobrá jen na to jedno. " Chtěla jsem mu i sobě dokázat, že může být někdo kdo by mě mohl kdy milovat a to moje dítě.
Pracovala jsem všude možně,jak jen to šlo a pak přišel porod , zima a já porodila uprostřed města ,bez jídla, peněz , úplně sama zdravého syna. Byl tak malý,ten den se naddemnou slitovali ,dali mi jídlo, ošetřili mě i syna , dali peníze na cestu a já přijela sem abych se mohla ponížit před člověkem , který mě už tolik ublížil ,ale nikde jinde mě nevzali a tak jsem to musela trpět každý den až do chvíle, než jste mě přijal pane. "
Anny dokončila větu a bylo hrobové ticho oboum tekly slzy,i když komodor Williams je snažil skrývat,tak je neskryl. Zeptal se Anny :,,On to ví, že je to jeho syn? "
Komentáře
Okomentovat